Krém z dýně Hokkaido
Celé mé dětství jsem považovala dýně za něco odporného, a to jsem žádnou nikdy ani neochutnala. Táta se prakticky pokřižoval vždycky, když někde zaslechl slovo dýně, a zopakoval, že něco takového se prostě u nás jíst nebude. Já mu to celkem věřila a ani jsem to nepotřebovala nijak testovat. Rodiče mají vždycky pravdu, to je přece jasné. Takže dýně byla nepoživatelná.
Tak nějak instinktivně mi vyhýbání se dýním vydrželo až do dospělosti, několikrát jsem ale na návštěvě dostala dýni na talíř a postupně jsem zjišťovala, že mi vlastně chutná a není na ní nic špatného. Opravdu chutnou dýni jsem ale měla poprvé až v Paneře na dovolené ve Státech (řetězec, který by u nás neuspěl, jeho sortiment je totiž až příliš kvalitní na zdejší poměry) – byl to právě dýňový krém, který byl chuťově vyvážený, orientální… Po návratu jsem se dýně už vůbec nebála a sbírku krémových polévek postupně doplnila i dýňový krém.
Budeme potřebovat:
- 1/2 litru zeleninového vývaru
- 600 g dýně Hokkaidó (vcelku)
- 150 g mrkve
- 80 g petržele
- 70 g celeru
- 1/2 citronu
- 125 g másla
- 200 ml smetany (alespoň 30 %)
- 300 ml mléka
- hladká mouka dle potřeby
- kayenský pepř
- sůl
- cukr
- špetka zázvoru, kurkumy
Jako první si připravíme zeleninový vývar. Poté rozkrojíme dýni v polovině a vydlabeme veškerá semínka. Následně se názory na další úpravu rozcházejí, ale i když mám pocit, že na krájení dýně by byl ideálním nástrojem člen zvláštních jednotek s mačetou, tak podle mého rozhodně neloupat. Je to zbytečná práce navíc a nakrájet na malé kostičky pak dýně stejně nepůjde o moc lépe. Zároveň s dýní nakrájíme na kousky také mrkev, celer a petržel.
Na velké pánvi – případně v hrnci – rozpustíme máslo a následně restujeme dýni zhruba pět minut samotnou, poté přidáme ostatní kořenovou zeleninu. Když vše změkne, zasypeme směs moukou – použijeme zhruba dvě polévkové lžíce. Promícháme a ještě chvilinku restujeme.
Poté zalijeme vývarem a mlékém a vaříme do úplného změknutí. V této fázi už je opravdu jedno, že jsme dýni neloupali, protože slupka se také rozvaří a nikterak negativně chuť krému neovlivní. Po zhruba půl hodině vaření celou směs rozmixujeme do podoby krému. Přidáme sůl, špetku cukru, kayenský pepř, zázvor, kurkumu, zalijeme smetanou a vymačkanou citronovou šťávou. Poté necháme ještě přejít varem a je hotovo.
Na servírování doporučuji ještě špetku kayenského pepře a trošku zakysané smetany, ozvláštní to celkovou chuť krému.
No a protože jsem koupila velkou dýni a zhruba třetina mi zbyla, vyrobila jsem během pěti minut i „hlavní chod“ k právě připravovanému krému. Nakrájela jsem zbytek dýně na kostky do mísy, přidala stejně zpracovanou mrkev, petržel, kedlubnu, cuketu a pár brambor se slupkou. Zalila jsem je troškou olivového oleje, promíchala a vysypala na plech. Směs jsem dochutila pouze rozmarýnem a osolila, následné pečení zabralo zhruba půl hodiny. Výsledek byl výborný a musím říct, že dýně je chuťově opravdu velmi příjemným zpestřením zeleninových směsí.
Dobrou chuť!
