Slow fashion, pro některé novinka, pro jiné běžný způsob života
Dnes se pustíme do osvětového článku týkajícího se tzv. pomalého oblečení, které je teď velkým hitem už i u nás. Po krátkém pátrání ohledně tohoto pojmu jsem si uvědomila, že jsem zřejmě moderní už několik let. Nicméně myšlenka je to hezká a pokud je šance, že se nad tím alespoň pár lidí zamyslí a změní přístup k nakupování oblečení, má to smysl. Tak pojďte zjistit, zda jste taky moderní už teď…
Nakupujete rádi po „sekáčích“
Nejde jen o ten adrenalin, co se vám zrovna dneska povede ulovit. Nejde o to, že ušetříte peníze. Dávno už to není tak, že nakupování v „sekáčích“ je ostuda a ukazuje na nedostatek finančních prostředků – naopak, kdo umí najít ten správný a sedící kousek, tomu ostatní závidí. Navíc většinou se jedná o atypické kousky a nechodíte v tom, v čem zrovna teď chodí polovina města.
V principu jde stále dokola o jednu a tu samou věc: tím, že nejdete do obchoďáku a nekoupíte si to triko, ze kterého bude po dvou praních hadr na podlahu, zároveň nepodporujete masovou výrobu v zemích třetího světa. Tato výroba přitom často probíhá s velkým dopadem na životní prostředí (levnější výroba za použití postupů, které by v Evropě nikdy neprošly apod.) a zároveň dělníci/-ce v těchto výrobách pracují za podmínek, které jsou pro nás Evropany naprosto nemyslitelné. Zde platí jen jedna podmínka – nekoupit si v „sekáči“ právě to triko z obchoďáku, které před vámi někdo vypral jen jednou a vy ho budete stejně nuceni za měsíc vyhodit…
Recyklujete
Nezbavujete se všeho, co zrovna včera prohlásili za nemoderní. Spousta oblečení se dá doladit, malinko poupravit – třeba pomalovat, tamhle zkrátit, tuhle trochu prostřihnout… Pokud máte oblíbený kousek a nechcete se ho vzdát, jistě už jste to také zkoušeli… V dnešní době také na našem trhu existuje několik designérů, kteří se recyklování materiálu přímo věnují… Není tomu tak dávno, kdy se dělalo oblečení tak, aby vydrželo více než jednu sezónu, a pokud člověk potká takový kousek, který je dostatečně nadčasový, je jednoduché ho přetvořit tak, aby se vám dobře nosil.
Dáte raději přednost nezávislým designérům
Zde není vůbec o čem mluvit – krom toho, že váš kousek oblečení má jen malé množství lidí, tak víte, kde vznikl, a to je k nezaplacení. Máte krásný osobní příběh, oděv vyrobený s láskou, a když se k němu s láskou i chováte, vydrží ve vaší skříni velmi dlouho. Jelikož nezávislí designéři nejsou korporace, záleží jim na každém zákazníkovi a pečlivě vybírají materiály, ze kterých své produkty realizují. Za zdánlivý mínus lze považovat cenu, protože ta je vždycky vyšší, než na tržnici. Ale ani to není tak úplně pravda, protože kvalita zde nahrazuje kvantitu a když si spočtete, kolik superlevných kousků byste mezitím už vyhodili…
Při nakupování přemýšlíte
Ano, my ženy to máme trochu složitější – když něco vidíme, tak to prostě chceme a otázka „K čemu ti to bude?“ většinou vyvolá reakci: „Nevím, ale potřebuju to….“ No a pokud se dokážeme občas přemoci a zamyslíme se nad tím doopravdy, většinou to skončí u toho, že danou věc vůbec nepotřebujeme. A o to jde…
Tak jak jste dopadli?
Já osobně takto funguji možná už deset let a nikdy mi na tom nepřišlo nic divného… Jen s tím přemýšlením mám občas problém, ale to většinou v těch „sekáčích“, kde se mi hodí vše, co vidím. Přemýšlím hlavně v takové rovině, že pokud mám komplet oblečení ze „sekáče“ za dvě stovky, rozhodně si pak mohu dovolit koupit „hadřík“ od návrháře klidně i za dva tisíce… To, že spotřební, tedy „fast“ oblečení nosit nechci, vím moc dobře už jen kvůli kvalitě použitých materiálů.
Pokud se stejně začne chovat větší množství lidí a přestanou nekvalitní oblečení nakupovat, budou muset změnit svůj přístup i nadnárodní firmy – budou nuceny začít používat kvalitnější materiály, lepší výrobní postupy, starat se o své zaměstnance (třeba jim platit víc než dolar na den a misku rýže…). Platí zásadní pravidlo, že kde je poptávka, tam je i nabídka a my si sami musíme určit, co vlastně chceme.