Tuňák na citrusech

U nás na divokém západě není úplně sranda potkat se s čerstvým tuňákovým steakem v běžném obchodě. Ale když se zadaří, je to skoro jako Vánoce – možná i lepší. Tento druh masa se stal mým nejoblíbenějším po prvním ochutnání, možná už po prvním soustu… a jednou jsem tak ze zvědavosti vyzkoušela úpravu tuňáka stejným způsobem, jako běžně připravuji lososa. Byl to trochu risk, protože co se samotné chuti, konzistence a chování při přípravě masa týká, nejsou si vůbec podobné…. Slavní šéfkuchaři by mě asi vypráskali a nazvali mě Babicou, ale udělejte si obrázek sami, až tuhle kombinaci vyzkoušíte 🙂

Budeme potřebovat:

  • 300 – 400g čerstvého tuňáka
  • jeden citron
  • jeden větší pomeranč
  • lžíci panenského olivového oleje
  • čerstvě namletý pepř

Příloha:

  • 600g brambor
  • hrst bazalky
  • 30 kousků kaparů
  • lžičku dijonské hořčice
  • lžíci panenského olivového oleje
  • sůl

 

 

Příprava je velmi jednoduchá – uděláme si marinádu vymačkáním šťávy z citronu a pomeranče. Přidáme olivový olej a pepř, vše promícháme, odldělíme lžičku směsi stranou na přidání do brambor. A už můžeme naložit maso. Citrusy jsou docela agresivní, takže 30 minut marinování je úplně akorát a rovnou mezitím stihneme i připravit přílohu.

 

Brambory uvaříme ve slupce – podle velikosti, klasickým píchnutím vidličkou zjistíme zda jsou hotové a můžeme si dovolit je i malinko rozvařit,  při míchání s ostatními surovinami mají potom trochu víc konzistenci šťouchaných brambor. Mezitím si připravíme nadrobno lístky bazalky i kapary. Když máme marinováno, dáme tuňáka péct do trouby předehřáté na 200 stupňů na celých zhruba 6 minut. V tu chvíli, co zavřeme troubu, oloupeme uvařené brambory, rozkrájíme je na menší kousky a smícháme s ostatními surovinami. Tato časová souslednost je pro mě hrozně důležitá, protože jakmile se brambory rozkrájí na menší kousky, mají tendenci velmi rychle vychladnout a jíst k něčemu tak výbornému, jako je tuňák, „studený brambory“ – ne díky 🙂

 

 

Skvělým doplňkem tohoto jídla je holandská omáčka, vlastně si to bez ní neumím představit. Teď jistě přemýšlíte, proč není nikde zmíněná a nejsou na ní vypsané ani potřebné suroviny…

Přiznám to na rovinu. Neumím holandskou omáčku. Nebo možná bych to zvládla, ale nikdy jsem se o to nepokoušela… už při čtení receptu se vždycky vyděsím popisků typu – udržujte teplotu přesně, musí se a nesmí se a stálé šlehání – prostě moc příkazů, zákazů a nutnosti dodržovat postup přesně. Tenhle typ člověka prostě nejsem. Takže to řeším hotovou už tekutou omáčkou z Aldi:-) Jestli to vyřešíte vlastní, koupenou… to nechám na vás.

Dobrou chuť!

Komentáře

komentáře



0,00 0 položky